Zájmy

Teoretická informatika

Díky diplomové práci se v současnosti nejvíce zabývám pojmem voxelová grafika a jejího rychlého vykreslování pomocí raytracingu. A dospívám k závěru, že lze zkonstruovat takové modely, které zajistí realtimové zobrazování rozumně řídkých a rozumně velkých dat (řádově 1024^3) s malým počtem dynamických světel - cca. 3 na současném hardwaru. Využívám zde myšlenky dělení prostoru pomocí struktury známé jako SVO (Sparse voxel octree). Tento přístup nás možná poměrně přibližuje ke změně paradigmatu v přístupu ke grafice. Protože raytracing považuji za obecnější přístup, než rasterizaci. Ve své diplomové práci jsem také dospěl k závěru, jak lze efektivně komprimovat voxelová data, aniž by přerostla velikost syrového modelu, případně, aby jejich procházení po přímce bylo možné v čase O( N ), kde N je největší velikost modelu v nějakém rozměru (výška, šířka, hloubka) a za použití kD-shortstack algoritmů a jeho variant. Voxelová grafika lze také mimo počítačových her použít při 3D tisku, který je stále více populární, případně při rekonstrukci dat z CT nebo NMR.
Další oblast soudobé informatiky, kterou považuji za velice progresivní, je fuzzy logika a její slibné teoretické ale i praktické využití v oblasti řízení, automatizace a interakce počítače s člověkem. Neméně zajímavá oblast současné informatiky je formální konceptuální analýza, která se zabývá dolováním pojmů z dat a jejich analýzou, což nás jistým způsobem přibližuje umělé inteligenci, ale také vševidoucímu Big Brotherovi:). Asi nejzajímavějším, ale také nejvíce profláklým problémem soudobé informatiky, je bezesporu NP?=P problém. Obecně pojem nedeterministického Turingova stroje považuji za špatně uchopitelný, avšak z mých soukromých myšlenek čím dál více inklinuji k názoru, že není tak od věci zabývat se i tím, zda opravdu náhodou není NP=P. Vím, že jsem silně ojedinělý tímto názorem, protože informatická obec má spíše za to, že NP!=P.


Filosofie

V roce jsem 2012 jsem absolvoval předmět Filosofie přírodních věd, který vřele doporučuji všem studentům nejen přirodovědných oborů UPOLu. Zde jsem se dozvěděl v jak špatné situaci se vlastně nacházejí přírodní vědy (zejména Biologie, ale třeba i Fyzika), které vlastně tápou. Důvodem pro to je exponenciální růst znalostí a neschopnost nacházet zobecnňující teorie. Důvod pro to je buď takový, že zde již člověk naráží na limity poznání stvoření, což je názor náboženský, anebo se dělá něco vyloženě špatně. K tomuto tématu jsem se také vyjádřil ve své práci Princip podměsíčnosti a nadměsíčnosti v současné vědě.


Cyklistika, turistika a meditace v přírodě

Osobně patřím spíše mezi lidi, kteří upřednostňují klid před ruchem velkoměsta. Proto zejména v jarních a letních měsících s oblibou vyjíždím na kole nebo na často i mohahodinové pochody přírodou. Na kole jsem navštívil několik ne příliš vzdálených zřícenin hradů, kde si vždy uvědomím pomíjivost dějin a to, že kdyby z člověka měla zůstat jenom hromádka humusu a kostí, tak je to trochu málo. V nedávné minulosti jsem navštívil tyto zříceniny: